VERA na přednášce pardubické univerzity

Univerzita Pardubice, konkrétně Fakulta ekonomicko-správní, pořádá každoročně setkání s názvem „Týden teorie a praxe v ekonomice". VERA patří dlouhodobě mezi partnery univerzity, a proto jsem rád vystoupil i na letošním, v pořadí již 17. ročníku, setkání odborníků a zástupců firem se studenty. Jako bývalý pedagog vítám možnost výměny zkušeností se studenty. Zvolil jsem téma „Elektronizace české veřejné správy – pěkné i odstrašující příklady". 

Přítomní studenti ekonomických oborů neměli o tématu veřejné správy hlubší povědomí. Uvědomují si však obecně, že čím snazší bude komunikace občana se státem a čím snazší bude vyřízení jakékoli agendy ze strany podnikatele vůči kontrolním orgánům státu, tím roste pravděpodobnost, že se někdy do podnikání vůbec pustí.

Pěkné příklady

Za pěkný konkrétní příklad elektronizace považuji (zvlášť optikou mladých studentů), že v průběhu příštího roku odpadne pro řidiče nutnost vozit s sebou osobní doklady včetně řidičského průkazu. Při placení kartou v (téměř) každém obchodě byla možnost policejní kontroly doteď jediným důvodem, proč s sebou vůbec do obchodu (nebo kamkoli) vozit peněženku. Právě mladí lidé adoptují nové technologie nejsnáz a jejich důvěra v elektronický svět je nejvyšší. Představa osobních dokladů v mobilu jim nevadí, naopak, jak vyplynulo z diskuse. Další obří pokrok ocenili studenti např. v oblasti elektronické obsluhy svých potřeb – online platby na úřadech a jednoduchá cesta např. k Výpisu z rejstříku trestů, což každý vyřeší online v řádech minut a nikoli celodenním výletem na pražský Pankrác, jako tomu bylo před cca 20 lety (osobní zážitek autora).

Odstrašující příklady

Za odstrašující příklad elektronizace jsem byl nucen uvést celou bolestivou anabázi s chystaným centrálním programovým řešením pro stavební úřady. Již nyní je ČR v kontextu světa absurdně přeregulovaným prostorem, kde postavit bytový dům (nebo vlastně cokoli) je otázka mnoha let, někdy i dekády. To pochopitelně prodražuje ceny bytů i domů, neboť se staví pomaleji a méně, než by velela demografická populační křivka. Studenti ekonomie si byli moc dobře vědomi elementární pravdy, že při nízké nabídce bytů roste při konstantní (nebo rostoucí) poptávce jejich cena. Obrovská nejistota ohledně účinnosti nové stavební legislativy, která s chystaným informačním systémem pro stavební úřady bezprostředně souvisí, vše dále komplikuje. To, co je jasné i studentům prvního ročníku ekonomie (tedy že míra rizika, resp. nejistoty prodražuje jakýkoli finální produkt nebo službu), by bylo potřeba dále důrazně připomínat těm, kteří danou situaci v posledních 20 letech dopustili.

A co studenti?

Další konkrétní příklady elektronizace někteří z přítomných znali – někdo věděl, že se může podívat na stav svého řidičského konta, platnost STK u svých vozidel atd., jiní věděli, že s doktory lze komunikovat online a využívat e-receptu. Mnou přednesené další milníky eGovernmentu studenti v diskusi většinou vítali.

Studenti, kteří strávili nějaký čas v zahraničí, v diskusi zmínili, jak snadno v některé zemi vyřešili online ten či onen problém. S nadsázkou jsme se shodli na tom, že i po 115 letech v naší zemi lehce přežívá byrokratický étos Rakousko-Uherska a že nebude zcela snadné tento kolos elektronizovat. Jeden student navíc správně poznamenal, že není moudré elektronizovat nějaký úkon občana vůči státní správě, který je absurdní sám o sobě a neměl by ani existovat. Cestou k vyšší efektivitě „governmentu" není jen tupě z něho udělat „e-government", ale racionalizovat celý systém.

Ale o tom až jindy a jedna přednáška na to asi nebude stačit.

Jan Hodač